Na hřišti

Na dětském hřišti jsem měla domluvené rodinné focení poprvé. Jsem zvyklá fotit spíš

na loukách. A musím říct, že jsem si to vážně užila. A kdykoliv tyhle fotky vidím, směju se.

A úsměv, radost a vzpomínky jsou to, proč to dělám, proč fotím. Protože co si budeme povídat, tyhle zdánlivě obyčejné chvíle se po čase zase z hlavy vytratí. Takhle tu zůstanou napořád v podobě fotek. A právě ty nám vždycky připomenou jak byly děti ještě nedávno malé, jak jsme si hráli na našem hřišti a jak bylo veselo.

Tahle rodinka byla úplně skvělá! Dva parádní kluci, rodiče a babička, která nezkazí žádnou legraci. Bylo to divoké. Pokud si třeba vyberete, že chcete fotky na vašem dětském hřišti, pokud ho máte teda takhle krásné, moc těch klidných fotek nečekejte :) Ale zvládli jsme i ty!

A stejně! Co je víc? Fotka, kde se všichni díváme s úsměvem do objektivu, nebo fotka, kde jsme my i děti rozesmátí v zápalu hry a jsme to přesně my?

A právě takhle fotím. Koukací fotky vždycky k výběru dostanete, každý nějakou chce.

Ale chci vám zachytit víc té reality a vás právě takové jací jste.

A na hlášku ,,Máš ráda pavouky?" nikdy nezapomenu :) Díky, že jsem tam mohla být

s vámi!